Atopický ekzém (dermatitis atopica)

Co je to atopický ekzém?

Atopický ekzém je neinfekční zánět kůže, který obvykle začíná v dětství a probíhá dlouhodobě s obdobím zhoršení a zlepšení. Je charakterizován suchou kůží a svěděním. Ekzém je onemocnění, které se nepravidelně dědí a považuje se za chorobu svázanou s imunitními změnami, které mohou být nastartovány provokujícími faktory. Patří mezi nemoci významně zhoršující kvalitu života.

Mohu ekzémem onemocnět?

Atopický ekzém patří mezi nejčastější kožní nemoci, postihuje až 7 % osob, přitom až 20 % pagnetů může trpět jinými atopickými příznaky (sennou rýmou, astmatem).
Dědičnost. Pravděpodobnost výskytu ekzému u dítěte v případě postižení jednoho rodiče je 60 %, mají-li ekzém oba rodiče, je tato pravděpodobnost až 81 %.
Při vzniku atopického ekzému se uplatňuje více faktorů, mezi které patří: I. typ alergické reakce (je zprostředkovaný tzv. IgE protilátkami), porucha funkce kožní bariéry (složení lipidů v povrchové vrstvě kůže a zvýšená ztráta vody kůží – proto je kůže atopika suchá). Při vzplanutí ekzému hrají svou roli dále alergeny, které mohou být buď 1. alergeny ve vzduchu (aeroalergeny) - roztoči, pyly, prachové částice nebo 2. alergeny vlastní tělu pacienta (autoalergeny) – lidské bílkoviny, uvolnění těchto alergenů udržuje zánět.

Mikrobi. Nejdůležitější jsou zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus), ale i streptokoky, vzácněji i mikroskopické houby (kvasinky), mohou vyprovokovat imunitní odpověď.

Potrava je často při vzniku ekzému přeceňována, na druhé straně atopický ekzém se může výrazně zhoršit např. po vejcích, mléku, burských oříšcích, sóje, rybách, pšenici atd.

Dále zhoršují atopický ekzém změny počasí, oděv (vlna), srst domácích zvířat, koberce, stres.

Jak atopický ekzém vypadá?

Atopický ekzém charakterizuje svědění a suchost kůže. Na kůži jsou přítomny různé kožní změny, které odpovídají průběhu ekzému:
Akutní průběh ekzému se vyznačuje červenými skvrnami, pupínky a puchýřky, které splývají ve skupinky, jež jsou neostře ohraničené, na povrchu mohou být šupiny, oděrky za škrábání, projevy mohou mokvat a potom se pokrývat strupy. Pokud dojde k infekci ložisek, vidíme na kůži hnisavé neštovičky.

Při chronickém průběhu jsou ložiska ekzému červená, hrubá, rozpraskaná (praskliny bývají na prstech, ploskách a dlaních). Může dojít k výpadu zevní třetiny obočí, pod očima bývá vráska a kolem očí hnědě zbarvená kůže.
Atopický ekzém postihuje obvykle ohyby končetin (loketní ohbí, podkolenní jamky), krk, víčka, obličej, zápěstí, hřbety rukou a nohou, ale může se rozšířit i na celý povrch kůže. Postižení částí kůže se však liší podle věku:

  • Kojenecký ekzém (děti do jednoho roku) – červené skvrny a drobné puchýřky s šupinami, oděrkami strupy a prasklinami bývá na obličeji, končetinách a trupu.
  • Dětský ekzém (děti předškolní a školní) – pupínky, hrubá ložiska s oděrkami, strupy se nacházejí v loketním ohbí, podkolenních jamkách, na krku a na obličeji.
  • Ekzém dospělých – na stejných místech jako v dětství jsou přítomny oděrky ze škrábání a typické je zhrubění kůže.

Atopický ekzém často doprovázejí další poruchy: výbled kůže po působení tlaku tupého předmětu (tzv. bílý dermografismus), vrozená porucha rohovění kůže (ichthyosis vulgaris nebo keratosis pilaris) se vyskytují současně až u 10 % pacientů. Mohou však být přítomny i oční příznaky (zánět spojivek, změny na sítnici, šedý zákal).

Průběh atopického ekzému se může komplikovat, pokud dojde k následné infekci ekzémových ložisek různými mikroorganismy (baktériemi, virem oparu, virem molusek).

Co je vhodné při atopickém ekzému vyšetřit?

Vyšetření vzorku kůže – histopatologie: v místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.

Vyšetření krve: kožní nebo praktický lékař mohou provést vyšetření krevního obrazu s rozpočtem krvinek (bývá zvýšený počet eozinofilů) a hladin imunoglobulinů třídy IgE i specifických protilátek třídy IgE, kterými se zjišťují alergeny v prostředí (pyly, zvířata, složky potravin aj.), ev. doplnit o speciální testy, které provádí alergolog.

Diagnostika lupénky

Atopický ekzém diagnostikuje kožní lékař na základě průběhu nemoci (začátek v dětství), klinického obrazu (suchost kůže), event. potvrzeného histopatologickým vyšetřením a vyšetřením krve.
Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou ekzém připomínat: seboroickou dermatitidu (postihuje střední části obličeje a hrudník, kůže není suchá), iritační kontaktní dermatitidu (jiná lokalizace, obvykle nezačíná v dětství), alergický kontaktní ekzém (jiná lokalizace, údaj o kontaktu s nějakou látkou), lupénka (jiná lokalizace, chybí suchost kůže), dermatomykóza (svědění, šupiny při okraji ložisek, nikoli v centru), vzácněji i počínající stadia kožního lymfomu (postižení kůže na stranách trupu, nutné provedení histopatologického vyšetření).

Léčba atopického ekzému

Všechny nemocné s atopickým ekzémem musí vyšetřit kožní lékař, který musí stanovit diagnózu a doporučit praktickému nebo dětskému lékaři či alergologovi léčebný postup péče o nemocnou kůži. Praktický a dětský lékař se mohou starat o pacienty s chronickým ekzémem, alergolog by měl vyšetřit každého pacienta s atopickým ekzémem a poradit mu, jak se ev. vyvarovat kontaktu s alergeny.
Léčba atopického ekzému patří výhradně do rukou kožního lékaře. Nejdůležitější je poučení pacienta a zábrana škrábání kůže.

Místní léčba je základem péče o pacienty s atopickým ekzémem je. Zahrnuje promazávání kůže (hydratační prostředky - emoliencia) a léčebné koupele, dále kožní lékař předepisuje léky, které tlumí zánět. V akutní fázi ekzému se využívají obklady a místní léčba hormonálními prostředky (kortikosteroidy), ev. místní antibiotika při komplikující infekci kůže. Současně se podávají celkově tablety antihistaminik ke zmírnění svědění a antibiotika, pokud se prokáže infekce kůže. Je-li průběh ekzému chronický, je cílem místní léčby opět hydratace kůže (olejové koupele a emoliencia), zmenšení zánětu kůže pomocí kortikosteroidů, ale navíc se využívají i léky ovlivňující imunitní zánět kůže (tzv. topická imunomodulancia - tacrolimus a pimecrolimus), která potlačují svědění a zánět, ale na rozdíl od kortikosteroidů nevedou k atrofii kůže.
Celková léčba. V těžkých případech ekzému se sahá k celkové léčbě tabletami antihistaminik, někdy i prednisonu (jen krátkodobě, injekční kortikosteroidy se nedoporučují) či jiných léků ovlivňujících imunitu (cyklosporin po dobu 3-6 měsíců). Tuto léčbu poskytují jen kožní lékaři v centrech (obvykle při fakultních a krajských nemocnicích).
Fototerapie využívá ultrafialové (UV) světlo, nejúčinnější vlnová délka je 311 nm, tzv. úzkopásmové UVB nebo UVA1 záření, fototerapie se provádí 2-3 x týdně. Používají se k ní speciální lampy pracující na podobném principu jako solária.
Doporučuje se aplikovat fototerapii UV zářiči přímo na kožní projevy, nikoli na zdravou kůži. Fototerapii provádějí kožní lékaři ve zdravotnických zařízeních přístroji k tomu schválenými.

Další možnosti léčby

Lázeňská léčba atopického ekzému je možná v lázních v ČR a SR. Během 4týdenního lázeňského pobytu je pacient léčen obvykle fototerapií a místními léky, současně je mimo pracovní a domácí prostředí, má dietní stravu a potká se stejně postiženými nemocnými. Pobyt v lázních tak proto působí na celkový zdravotní i psychický stav pacienta. Lázeňská léčba buď navazuje na léčbu v nemocnici nebo na ni přijede pacient z domova, lázně může předepsat ošetřující lékař (kožní nebo praktický lékař).

Přírodní produkty jsou vhodné mezi obdobími vzplanutí ekzému nebo jako doplněk léčby místními i celkovými léky.

Psychoterapie má velký význam, neboť atopický ekzém významně zhoršuje kvalitu života, pacienti jsou vystaveni trvalému tlaku okolí, mívají deprese. Děti se pro škrábání nemohou vyspat, mají problémy se soustředěním ve škole, někdy se i proto špatně učí.

Dieta má význam u akutního vzplanutí ekzému, ale i u chronického ekzému – doporučuje se zjistit, po kterých potravinách se ekzém zhoršuje a ty ze stravy vynechat. Nedoporučuje se ale paušálně vysadit např. ovoce, mléko, vejce, pokud nevedou ke zhoršení ekzému. Zakazuje se alkohol a kouření.

Průběh atopického ekzému

Průběh ekzému je nepředvídatelný, obvykle chronický, po působení provokujících faktorů dochází ke vzniku nových projevů nemoci. U části pacientů dojde k vymizení atopického ekzému v předškolním věku, u části může ekzém přejít v sennou rýmu a astma nebo se s nimi kombinovat (dermorespirační syndrom).

Prognóza

Neléčený atopický ekzém trvá měsíce a roky, může se sám zhojit v dětství u více než 40 % pacientů. U mnoha nemocných trvá ekzém 15 - 20 let, ale v méně těžké podobě. Asi u 30 – 50 % pacientů se později vyvine senná rýma nebo astma. Při začátku ekzému v dospělosti je průběh těžší. Pokud dojde k infekci ekzémových ložisek stafylokoky a virem oparu, může být i život ohrožující.

Prevence

Je možné předcházet novému vzplanutí ekzému pečlivým dodržováním hydratace kůže (promazávání kůže, užívání léčebné kosmetiky), prevencí infekcí, vyvarováním se stresu a kontaktu s ev, alergeny (pokud jsou známy). Obecně se doporučuje zdravý životní styl (dieta, pravidelný životní rytmus, dostatek spánku, žádný stres, alkohol a kouření, duševní hygiena aj.).
Pacienti léčení celkově podávanými léky musejí být kontrolováni pravidelně, nejméně po 3 měsících.
Pacienti léčení fototerapií by měli být pravidelně dvakrát ročně vyšetřeni pro zvýšené riziko kožních nádorů – počet ošetření UV zářením by za život neměl přesáhnout 250.
U pacientů s akutním vzplanutím ekzému se nedoporučuje očkování.
Vzhledem k tomu, že se atopický ekzém dědí, jde o onemocnění na celý život.
Důležité je u mladistvých poradenství týkající se volby povolání. Nedoporučují se taková, kde je pacient v prašném prostředí s možnými alergeny, optimální je práce v administrativě, z učebních oborů elektrotechnik či hodinář.
Léčba ekzému patří výhradně do rukou kožního lékaře (dermatologa).
Seznam kožních lékařů včetně specialistů na léčbu atopického ekzému je možné získat zde.