dermanet.eu - portál moderní dermatologie
Úvod > Kožní choroby > Abeceda kožních nemocí > Fototoxická dermatitida (dermatitis phototoxica)

Fototoxická dermatitida (dermatitis phototoxica)

Akutní, neinfekční zánět kůže, vznikající jako následek působení záření a léků či chemikálií. Je charakterizován zarudnutím, puchýřky i puchýři na místech vystavených UV záření nebo viditelnému světlu (celková fototoxická reakce) nebo na místech exponovaných záření, na něž byly předtím místně aplikovány látky chemické povahy (místní fototoxická reakce). Klinicky jde o těžší formu spálení sluncem.

Může postihnout každého jedince, kdo užívá celkově (tj. ve formě tablet, injekcí) fototoxický lék nebo si místně aplikuje chemické fototoxické látky (léky, kosmetiku, průmyslové látky aj.) a následně kůži vystaví ultrafialovému nebo viditelnému záření.

Fytofotodermatitida je typem místní fytotoxické dermatitidy, které vzniká po působení fotosenzibilizujících chemikálií obsažených v některých rostlinách a následné expozici UV záření. Je to poměrně častá dermatitida, nejvíce se vyskytuje na jaře a v létě, objevuje se v kterémkoli věku. Typicky postihuje osoby, které pracují s fotosenzibilizujícími rostlinami – zahradníky, zelináře, ale i barmany (kteří připravují citronový džus a pobývají na slunci).
Léky, které mohou vést k celkové fototoxické reakci jsou:

  • tricyklická antidepresiva (amitriptilin, desipramin)
  • anxiolytika (alprazolam, chlordiazepoxid)
  • neuroleptika (chlorpromazin, prochlorperazin)
  • cytostatika (adriamycin, dakarbazin, fluorouracil, methotrexát, vinblastin)
  • antimalarika (chlorochin)
  • antibiotika (lomefloxacin, kys. nalidixová, doxycyklin, sparfloxacin)
  • antiarytmika (amiodaron)
  • diuretika (furosemid, chlorthiazid).

Látky, které vyvolávají lokální fototoxickou reakci:

  • fluorescein
  • furokumariny (psoraleny) obsažené v rostlinách čeledi Compositae a Umbiliferae; v ovoci a zelenině (citron, celer, fík, petržel, pastinák); v kosmetice (vlasové přípravky s obsahem citronu), v parfémech (bergamotový olej obsahuje bergapten, tj. 5-methoxypsoralen)
  • místní léky (užívané jako lokální fotosenzibilizátory při fotochemoterapii)
  • střešní krytiny
  • pneumatiky.

Klinický obraz

Celková fototoxická dermatitida

Vzniká po expozici záření u osob, které užívají fotosenzibilizující léky, na všech místech těla vystavených záření.

Lokální fototoxická dermatitida

Vzniká po expozici záření u osob, které aplikovali na kůži zevně fotosenzibilizující látku, proto je jen na těchto místech.

Příznaky pacient mohou být pálení a svědění kůže může mít i horečku a zrychlený tep. Zarudnutí kůže začíná po expozici UV záření za několik hodin, po některých látkách i déle (psoraleny za 24 hodin, s maximem za 48 hodin).
Na kůži je patrné splývající zarudnutí na místech expozice záření, které je ostře ohraničené. Při velké intenzitě záření jsou navíc přítomny otok, puchýřky a velké puchýře. Některé celkové léky působí vzácně i tečkovité krvácení pod nehty a odloučení nehtové ploténky (psoraleny, benoxaprofen). Jiné léky vedou ke vzniku šedavé pigmentace (amiodaron, chlopromazin).

Fototoxická dermatitida je obvykle diagnostikuje na základě údaje o pobytu na slunci a osučasně o užívání léku nebo použití místního prostředku na kůži. Kožní lékař může provést i tzv. fototesty. K průkazu podezřelé látky se provádí expozice vzestupným dávkám UVA záření, kdy se zjistí mnohem nižší minimální erytémová dávka (MED) než u osob zdravých stejného fototypu. Pacient přitom podezřelý lék nejprve stále užívá, poté jej vysadí a fototest se zopakuje: pro průkaz fototoxicity je nutné zvýšení hodnoty MED

Léčba

Místně se kůže ochlazuje, lze použít zevní léky s obsahem slabě účinných kortikosteroidů. Celkově může lékař doporučit klid na lůžku, event. léčbu za hospitalizace s podáváním kyseliny acetilosalicylové, indometacinu, kortikosteroidů (třebaže nebyla účinnost ověřena v klinických studiích) a infúzí.

Průběh a prognóza

Fototoxická reakce vymizí po vysazení léku. Mohou však přetrvávat pigmentové skvrny (hyperpigmentace). Fototoxická dermatitida může být i nemocí z povolání.

Prevence

Lékař musí poučit každého pacienta, pokud mu předepisuje lék, který může vyvolat vyšší citlivost kůže k ultrafialovému záření (tj. lék s fototoxickými vlastnostmi). Každý pacient by měl také věnovat pozornost příbalovým letákům léků.

Prevence onemocnění je jinak problematická, doporučuje se nepoužívat na slunci (nebo v soláriu) kosmetiku a parfémy s bergamotovým olejem.

Edukační projekty

Kontakt

Česká akademie dermatovenerologie o.s.

Dermatovenerologická klinika 2. LF UK a

Nemocnice na Bulovce

Budínova 67/2, 180 01 Praha 8

IČ: 26573415

tel/fax: +420 266 082 359
dermatology@bulovka.cz

www.dermanet.cz

Bankovní spojení:

Komerční banka a.s.

U Průhonu 37, 170 00 Praha 7

jméno účtu: Česká akademie dermatovenerologie

číslo účtu: 43-4160600257/0100

 

1x1px

Partneři akademie

Partner ČADV 2017 

 Generální partner

Partneři Evropského dne melanomu







 
Pacientské organizace


DEPA - Spolek dermatologických pacientů

BODKÁČIK

 
Spolupracující organizace



 

Copyright © Česká akademie dermatovenerologie | mapa stránek | podmínky a ujednání
1x1px