Anička

Lupénku má můj tatínek a já ji mám taky. Táta z legrace říká, že by byl nejradši, kdybych já byla zdravá a on měl lupénku za oba. A já bych opravdu zdravá být chtěla. Lupénka totiž není nemoc, která by šla vyléčit. Je to nemoc, o které víte každou vteřinu svého života. A přestože nepatří k těm nejzávažnější, v něčem předčí všechny ostatní nemoci.
Lupénkou trpím od asi osmi let. Tehdy jsem na táboře prodělala boreliózu, na kterou se přišlo až zadlouho. Táta říká, že jak se mi oslabila imunita, projevila se taky lupénka, která už byla ve mně. Nejdřív to byly takové malé červené flíčky, jako když se odřete nebo spálíte o kopřivu, které ale nechtěli zmizet, navíc jich docela rychle přibývalo. Táta hned poznal, co se děje a vzal mě s sebou ke své doktorce, která mě poslala na spoustu testů – krev i něco se srdcem a pak mi naordinovala mast s kortikoidy. Táta říkal, že je to léčba, která pomáhá, ale používat jí může jen někdo. On třeba ne.
Lupénka se mi postupně rozeběhla jen na loktech, kolenou a na zádech v kříži. Což bylo dobré – táta jí má plné ruce, já jsem mohla nosit i krátké tričko a vypadalo to, že mám jen trochu odřené lokty. Jenže pak jsem se svěřila své kamarádce, která se zachovala hrozně hloupě a před celou třídou řekla, že se mnou nebude sedět, protože by se mohla nakazit. No a je jasné, že ve třídě se toho všichni chytli, takže teď jsem ta s tou lupénkou a seděla jsem sama, což není zrovna dvakrát příjemné.
Pak jsem naštěstí přešla na gymnázium, kde to bylo lepší. Hodně mi pomohla paní profesorka, která měla lupénku v rodině, takže věděla, jak je to nepříjemné. Všem vysvětlila, že je nakazit nemůžu a že lupénku může dostat vlastně kdokoli. Spolužáci to přijali a za to jsem jim vděčná. Táta paní profesorce nosí na rodičáky pravidelně kytku – dobře vím za co.
Kortikoidovou mast teď používám jen občas, většinou stačí vykoupat se v bylinkách a svědění a drolení kůže ustoupí. Když je mi hůř, používám dehtovou mast. Ta sice barví, ale to je mi jedno. Táta dokonce říká, že až budu mít po pubertě, lupénka může zmizet na dlouhou dobu úplně a možná i napořád. Což by nebylo špatné.