Karla

Až do puberty jsem nikdy neměla závažnější zdravotní problémy. Žádné alergie, žádné kožní problémy. Proto pro mě bylo překvapení, když se mi někdy kolem patnáctého roku vytvořily ve vlasech podivné, urputně svědící plošky. Nejprve jsem to přisuzovala špatnému šampónu, ale když ani výměna za jinou značku nepomohla, svěřila jsem se kamarádkám.
Jedna z nich mi řekla, že by to mohl být atopický ekzém, který se právě urputným svěděním projevuje. Protože mi z nějakého důvodu přišlo hloupé jít s tím za lékařem – styděla jsem se, jako bych měla vši anebo lupy – šla tam se mnou. Její předpověď se bohužel vyplnila. Skutečně se jednalo o atopický ekzém. Doktorka měla jasno – dolů musí jít moje dredy a hlavu si musím často hydratovat. Pakliže se obtíže znovu objeví, musím okamžitě přijít znovu. A v žádném případě se nesmím drbat.
Sundat dredy bohužel znamenalo jít úplně dohola. Což se mi nechtělo, takže jsem plnila důsledně pouze druhý doktorčin příkaz a mazala jsem se v rámci možností krémem. Problémy na chvíli ustoupily. Ale pak, spolu se stresem na konci školního roku propukly znova a o to větší silou. Vyrážka na hlavě byla tak silná, že jsem se prostě drbat musela, navíc se rozšířila i na krk a skvrnky se mi objevily i na kůži mezi prsty.
Neustálým drbáním se mi podařilo zanést si do kůže na hlavě infekci. Nakonec jsem musela do nemocnice, protože k ekzému se přidaly další průvodní jevy, začala jsem otékat, zhoršovalo se mi dýchání. Teď již osmým rokem držím dietu, chodím na pravidelné kontroly, ale situace se bohužel nelepší. Zkusila jsem homeopatii, akupunkturu, reflexní terapii i bylinky ve formě čajů, obkladů nebo koupelí. Čas od času dostanu kortikoidy, ale i ty u mě mají bohužel pouze krátkodobé účinky. V poslední době jsem navíc musela upravit svůj jídelníček, neboť některá jídla mi způsobovala obtíže.
Lékaři říkají, že mám určitou pravděpodobnost, že obtíže zmizí po prvním dítěti. Nevím, sama jsem tomu přestala věřit.